Vítejte u průvodního článku na serveru gamestudies.cz. Tento webový prostor je zasvěcen zkoumání a kritickému zamýšlení se nad digitálními hrami. Je pochopitelné, že každé nové médium si musí vydobýt své místo na slunci. Stejně tak si svou pozici musí vydobýt i vědní obor, který by chtěl relativně mladý objekt zájmu v kultuře a společnosti studovat. Tento boj je dlouhodobý, protože soupeří o pozornost mezi akademickými velikány a stálicemi, jež si hoví v konzervativních, stálých a důvěrně známých vodách snad i více než průměrný televizní divák. V mezinárodním měřítku se herní studia etablovala na přelomu tisíciletí a za zlomový lze považovat rok 2001, kdy se konala první vědecká konference zaměřená přímo na digitální hry a zvláště vyšlo první číslo online žurnálu gamestudies.org věnovaného pouze jim (http://www.gamestudies.org/0101/editorial.html).

V něm editor Espen Aarseth průkopnicky obhajuje herní studia coby relevantní, unikátní a přínosnou součást akademického světa, která by již neměla být opomíjena, potažmo kolonizována prostředky zavedených diskurzů. O více než dekádu později jsme se na tomto místě nechtěli vydat po stejné cestě jako naši zahraniční kolegové, byť sdílíme společné jméno i směr. Nechtěli jsme psát něco, co již bylo napsáno (a určitě lépe), a tím si nepřímo usurpovat pozici autority. Vždyť v českém a slovenském prostředí již působí několik akademiků, kteří se hrami s větší či menší intenzitou zabývají. Rozhodli jsme se je tudíž oslovit s několika otázkami, jež jsou zaměřeny nejen na legitimizaci herních studii v československém kontextu, ale také na jejich možná specifika ve středoevropském sociokulturním prostoru.

 

Myslíte si, že je důležité zkoumat hry, hráče a herní scénu na akademické úrovni? Proč?

Jakub Macek

Jakub Macek

Jakub Macek: Pochopitelně, že je to důležité. Těch argumentů, proč hry, hráče a herní scénu zkoumat, bylo už nakonec sneseno na hromadu dost. Pokud nás zkrátka zajímají televizní seriály, jejich publika, fandomové subkultury a televizní průmysl, nemůžou nás nezajímat počítačové hry, jejich hráči, hráčské subkultury a herní průmysl. Spíš by mě zajímalo, zda někdy někdo formuloval důvody, proč se něčím tak výrazným vlastně nezabývat.

Juraj Malíček: Samozrejme, veľmi dôležité, videohry a vôbec herný „priemysel“ sú najdynamickejšie sa rozvíjajúcim segmentom zábavného priemyslu, a čo je dôležitejšie, som presvedčený, že náležitou teoretickou reflexiou videohier e fenoménov s nimi súvisiacich by sme dokázali presnejšie pomenovať civilizačné premeny, ku ktorým dochádza.

Cyril Brom

Cyril Brom: Ano. Počítačové hry jsou stejné médium jako např. film. Zaslouží si tedy obdobnou pozornost.

Jaroslav Švelch: Nepochybně. Hry jsou neoddělitelnou součástí současné mediální produkce. Kromě toho se herní principy uplatňují i v dalších službách a činnostech. Hry jsou atraktivní i z hlediska teorie. Studium her odhaluje nutnost revize některých existujících přístupů k mediální recepci, k narativu či reprezentaci. Akademický výzkum her rozšíří naše poznání, přispěje ke kultivaci diskurzu o hrách jako médiu a mnoho z něj se dá aplikovat i v herním designu, pedagogice, marketingu nebo výzkumu trhu.

Patrik Vacek: Ano, protože počítačové hry jsou – a stále více budou – součástí jak kulturního dědictví, tak spontánního i řízeného tvůrčího úsilí jednotlivců i větších skupin. Podobně jako film nebo hudba stojí za pozornost nejen z estetického/uměleckého hlediska, ale též jako součást sociální praxe nebo významná složka kreativních průmyslů s ekonomickým potenciálem. Jiná věc je, že – a tady je třeba říci to otevřeně a „natvrdo“ – naše zpoždění za rozvojem game studies nejen v USA či Velké Británii, ale také Skandinávii nebo Rakousku, je přímo katastrofální, o čemž se lze dennodenně přesvědčit četbou odborných knih vydaných prestižními univerzitními nakladatelstvími, studiem článků na webu nebo účastí na zahraničních konferencích. Důvodů je více: jsme malá ekonomika, máme přetržku ve vývoji a vnímání populární kultury a její kritické a poučené reflexe, jen málo studentů je dosud schopno napsat v angličtině (bez překládání) odbornou studii západních parametrů a konečně podpora státu v této oblasti (třeba i vývojářů her) a vysokých škol (zde narážím zejména na odborné možnosti FI MU) je dosud chabá.

Mohou mít herní studia ve středoevropském prostoru nějaké specifické rysy?

Jakub Macek: Tematicky do jisté míry jistě – a to především s ohledem na specifickou historii naší (a to nejen někdejší československé) herní scény. Pěkně to, řekl bych, v akademické rovině ukazuje současná práce Jaroslava Švelcha. V ostatních ohledech jakákoli regionální specifičnost bude souviset buď se specifičností lokálních herních kultur (a tady si nejsem ani trochu jistý, jestli v našem prostoru nějak svérázní jsme), a nebo s výjimečností zdejších výzkumníků a teoretiků – tedy s tím, jestli se ve zdejším prostoru urodí výrazná „středoevropská škola herních studií“. Uznejte, že to druhé je lákavou výzvou.

Juraj Malíček

Juraj Malíček

Juraj Malíček: Azda hej, špecifikom sa mi zdá absencia tradície skúmania zdanlivo okrajovcých estetických fenoménov.

Cyril Brom: Mohou. Středoevropský prostor má svá kulturní specifika, která mohou být odrážena / využita jak při tvorbě scénářů her, herních elementů (grafika, hudba…), tak při samotné práci.

Jaroslav Švelch: Tyto rysy souvisejí s tím, jak v našem regionu fungují univerzity a výzkum obecně a s tím, jaká infrastruktura tu je k dispozici. Ve Střední Evropě se obvykle hry studují v rámci humanitních a sociálněvědných oborů, z čehož i plyne zaměření na základní spíš než aplikovaný výzkum. V Dánsku, Velké Británii a částečně USA bývá teoretické zkoumání více propojeno s výukou herního designu (což se ovšem děje i u nás na MFF UK). Komparativní výhodou zejména pro místní sociology a historiky her je to, že herní komunity a herní průmysl ve Střední Evropě je relativně neprozkoumanou oblastí.

Patrik Vacek

Patrik Vacek: Ano, ale nejprve je třeba dohnat zpoždění ve vývoji oboru oproti Západu. Specifikem game studies ve středoevropském prostoru pak může být zejména výzkum „herní archeologie“ (70. a 80. léta 20. století), problém jazykové lokalizace, specifické ekonomické podmínky teritoria, ideologické vlivy ve hrách atd. Mnohé pro rozvoj game studies by pak představovalo vytvoření a udržení spolupráce se všemi zeměmi daného regionu, od čehož jsme – obávám se – dosud daleko. A opět: bez publikování výsledků v angličtině to nebude mít prakticky žádný smysl.

 

Jakou budoucnost vidíte v herních studiích? Jakou budoucnost si pro ně představujete?

Jakub Macek: Těžko říct, jaká ta budoucnost bude, ale bylo by jistě dobré, kdyby se herní studia neuzavřela do oborového nebo tematického ghetta – s ohledem na to, jak pevně jsou hry vsazeny do kontextů, které zkoumají mediologové, sociologové, psychologové, ekonomové a jiní, by bylo určitě dobré, kdyby si herní studia udržela pozici „tematického průsečíku“, v němž by se setkávali nikoli toliko oklapkovaní specialisté, ale plnokrevní badatelé s širším a intenzivnějším oborovým zázemím. Jednak proto, že hry byly v akademickém i žitém ghettu dost dlouho. A jednak proto, že – jak říkal můj děd – specialista je ten, kdo neumí nic jiného.

Juraj Malíček: Herné studie ako rozhodujúci prvok pri zmene vnímania videohier, respektíve premene – z zábavy, kratochvíle, na ďalší z autentických, autonómnych umeleckých druhov – identifikácia ich špecifického jazyka. Ale chýba mi presnejšie metodologické vymedzenie problému skúmania videohier, zjavne ide o synestetickú, multidisciplinárnu oblasť, navyša spájajúci tzv. exaktné vedy so spoločenskými.

Cyril Brom: Nejsem si jist, jestli rozumím otázce. Budoucnost herním studiím v ČR bych nerad věštil: herní průmysl není např. automobilový průmysl, kde se dá vývoj na nejbližší roky celkem slušně odhadnout. Nebo se ptáte na to, co přinesou herní studia společnosti? Doufám, že alespoň občas hry s přesahem.

Jaroslav Švelch

Jaroslav Švelch

Jaroslav Švelch: Herní studia by se neměla uzavírat do ghetta, ale měla by mít ambici stát se integrální součástí studia médií, společnosti a kultury. Měla by umět sdělovat svá zjištění novinářům, designérům i veřejnosti. Doufám, že prostřednictvím výzkumu i výuky přispějí k informovanému, zdravě kritickému a zvídavému přístupu k hrám a hraní. Věřím tomu, že herní studia by se měla praktikovat jak v angličtině, tak v národních jazycích. V ČR je nutné nejprve vybudovat infrastrukturu – pravidelné konference a setkání, publikační prostor, v budoucnosti např. založení výzkumného centra, katedry či magisterského studijního programu. Výzkumníci her by měli individuálně i kolektivně usilovat o grantovou podporu.

Patrik Vacek: Troufnu si být optimistou a vágně řeknu, že za 15 – 20 let možná budeme dál než dnes, ale když vidím ten despekt, s jakým se musí herní badatel potýkat, a to nejen na univerzitě či úřadě, ale i u samotných hráčů (řada mých studentů byla příležitostnými hráči, ale tím jejich zájem o tuto atraktivní oblast končí), nejsem daleko od skepse. Na druhé straně je pravda, že např. gender studies nebo ekologická výchova se také neprosadily ze dne na den.
Budoucností, jakou si (značně idealisticky) představuji, je samostatný obor game studies na českých univerzitách, recenzovaný časopis vydávaný v angličtině, spolupráce herních studií s univerzitami na vytvoření studijního programu herního designu a vývoje, jako je tomu na anglických vysokých školách (proč by se toto nemohlo stát třeba na MU?), grantové schéma na podporu začínajících tvůrců a nadějných her, pravidelná rubrika věnovaná hrám v některém z českých deníků (The New York Times  ji mají) apod. Pokud se toto má někdy podařit, bude to vyžadovat spoustu práce a dost času.


Mgr. Cyril Brom, PhD.
Cyril Brom působí jako výzkumník na Kabinetu software a výuky informatiky při Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. Je vedoucím skupiny AMIS – Artificial Minds for Intelligent Behaviour. Jeho zájmem jsou serious games a modelování chování umělé inteligence.

Mgr. Jakub Macek, PhD.
Jakub Macek působí jako odborný asistent pří Katedře mediálních studií a žurnalistiky a jako vědecký pracovník v Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny, oboje při Fakultě sociálních studií MU. V minulosti působil jako odborný asistent na Katedře společenských věd VŠB – TU Ostrava. Je členem redakční rady recenzovaného odborného periodika Mediální studia. Jako svou vědeckovýzkumnou činnost definuje studia nových médií, mediální a technologické subkultury a kulturní a odbornou publicistiku.

Mgr. Juraj Malíček, PhD.
Juraj Malíček pracuje jako vědeckovýzkumný pracovník na Ústavu literární a umělecké komunikace při Filozofické fakultě UKF v Nitře. Jeho hlavním odborným zájmem je popkultura, takže se nevyhne ani sci-fi, fantasy, hororu, digitálním hrám, komiksu, filmu a televizi.

Mgr. Jaroslav Švelch
Jaroslav Švelch je postgraduální student Katedry mediálních studií Institutu komunikačních studií a žurnalistiky na Fakultě sociálních věd UK. Vystudoval mediální studia na FSV UK a přednáší o nových médiích a počítačových hrách na FSV UK a na FF MU v Brně. V letech 2007 – 2009 působil jako hostující výzkumník na oddělení Comparative Media Studies na Massachusetts Institute of Technology.

Mgr. Patrik Vacek
Patrik Vacek je asistent Katedry pedagogiky Pedagogické fakulty MU. Mezi jeho odborné zájmy spadá mediální edukace, estetické, edukativní a recepční aspekty počítačových her a filmová a mediální teorie, historiografie a kritika.

[autor: Tomáš Bártek / FSS MU / publikováno: 16. 10. 2012]

Kategorie: Informativně, Odkazy

One Response so far.

  1. […] vašich stránkách jsem našel argumenty „proč studovat hry“ – Mohl bys to nějak stručně shrnout, proč si myslíš, že je to potřeba? Upřímně jsem […]

Leave a Reply


  • Game Studies (c) 2012–2016
    digitální hry akademicky
    info@gamestudies.cz
    ISSN 1805-9155